PzKpfw IV.

Je několik druhu já všek napíšu o PzKpfw IV Ausf. B

Po obou stranách kanonu byly v čelní stěně věže další průzory opatřené obdelníkovými kryty jež se odklápěly směrem vzhůru. Podobnými kryty byly chráněny rovněž průzory v zadní stěně věže umístěné po obou stranách tubusu velitelské kupole. Tyto dva otvory však neměly zajišťovat pouze výhled, ale sloužily rovněž jako střílny pro ruční zbraně neboť na zádi neměl tank žádnou organickou výzbroj.

Jak již bylo postupně řečeno, sestávala posádka tanku z pěti mužů s přesně definovanými úkoly. Roli řidiče není třeba nijak rozvádět. Radista sedící vedle něj v trupu zajišťoval spojení s vyšším velitelským stupněm a obsluhoval korbový kulomet. Zbytek posádky měl svá stanoviště ve věži. Velitel velel celému vozu a určoval cíle palby. Střelec zaměřoval kanon a odpaloval střely. Nabíječ nabíjel kanon patřičným druhem munice podle zvoleného cíle a zároveň obsluhoval věžový kulomet. Členové posádky spolu komunikovali prostřednictvím vnitřní radiostanice. Každý měl svá sluchátka a mikrofon, který přiléhal ke krku a snímal hlas přímo z hlasivek.

Na zádi stroje byl uložen motor tanku. Byl jím benzínový, vodou chlazený dvanáctiválec Maybach HL 108 TR o maximálním výkonu 250 koní při 3000 otáčkách za minutu. Převodovka Zahnradfabrik SFG 75, která umožňovala řazení pěti stupňů pro jízdu vpřed a jednoho pro couvání, byla uložena v samotné přídi trupu. S motorem ji spojovala hřídel vedená pod podlahou bojového prostoru. Tank měl tři palivové nádrže o celkovém objemu 453 litrů. S plnými nádržemi byl stroj schopen urazit v terénu vzdálenost okolo 90 kilometrů. Při jízdě po silnici vzrost dojezd na cca 140 kilometrů.

Po vítězství prototypu firmy Krupp následovala objednávka na výrobu první série nového tanku. Tyto sériové stroje dostaly oficiální označení PzKpfw IV Ausf. A a velmi úzce vycházely z právě popsaného prototypu. Jedním z mála rozdílů bylo silnější pancéřování. Pancíř trupu byl silný 14,5 mm na všech stěnách. Věž dostala dokonce pancíř 20-ti milimetrový. Hmotnost tanku byla 17,3 tuny a jeho maximální rychlost dosahovala 30 km/h - samozřejmě při jízdě po silnici. Výroba verze A začala v říjnu 1937 a skončila v březnu následujícího roku. Celkem bylo vyrobeno jen 35 kusů těchto tanků.